Archiv pro rubriku: Short stories

Too long for twitter, too short for blog.

O dani z nemovitosti

Loni jsem zdědil mimo jiné zanedbatelný podíl na kousku pozemku u naší chaty. Bonita pozemku se limitně blíží nule, takže výše mého dědictví byla odhadnuta (a řekl bych, že celkem reálně) na 500,- Kč.

Samozřejmě jsem zapomněl, že i z tohoto se platí daň z nemovitosti. Dostal jsem tedy dopis z finančního úřadu, že jim tu daň mám zaplatit. Napřed jsem se lekl, protože v dnešní době zapomenout něco ve vztahu k daňové správě znamená v lepším případě se jít rovnou přihlásit na pracák, v horším případě odejít tiše do lesa s kusem lana. Proto se mi později ulevilo, když jsem zjistil, že nejen že nedostanu pokutu, ale dokonce mi poslali přiznání už předvyplněné, stačilo podepsat.

A pak jsem se rozesmál… Celková daň z pozemku totiž činí celých 11,- Kč (jedenáct korun!), ale protože já mám jen 1/8, vypočítali mi daň na celé DVĚ KORUNY.

Jenže mi taky napsali, že minimální daň ze zákona je 50,- Kč, takže mám zaplatit pade a být rád, že jsem z toho vyšel tak levně.

Chystám se jim napsat jednak to, že dokud mi to nepošlou datovkou, nebudu se s nimi o tom bavit a druhak jim zkusím dát návrh:

Místo aby mi stát vyměřoval každý rok daň v pětadvacetkrát vyšší hodnotě, než kolik mám platit, já jím teď zaplatím dvě stovky a oni mi slíbí, že mi dalších sto let dají pokoj. Něco jako Hong Kong :-)

P.S.: Milý státe, pokud by se někdy stalo, že bych pro tebe dělal nějakou zakázku, tak věz, že moje sazba je 500,- Kč na hodinu, ale zaokrouhluju na statisíce nahoru. Tak s tím kdyžtak počítej.

Jo a hele… já vím, že daně se mají platit a taky ti, státe, nedlužím ani halíř, ale nestálo náhodou napsání toho dopisu, příprava a vytištění formuláře, poštovné a čas tvojí úřednice víc, než kolik sis na této dani přišel, i s tím brutálním zaokrouhlením? Jen se ptám…

O rozdílu mezi dopravou a přepravou.

Vždycky když si v eshopu vybírám „způsob dopravy a platby“ vzpomenu si na střední školu a posedlost tamních učitelů v dodržování odborných termínů. Takže kdyby vás to zajímalo, tak:

přeprava = (způsob) přemísťování věcí a/nebo osob v prostoru pomocí dopravních prostředků a dopravní sítě.

doprava = pohyb dopravních prostředků po dopravní síti.

 

Polopaticky: Lidé se PŘEPRAVUJÍ v autech, která se DOPRAVUJÍ po silnicích.

Každá jízda, let, plavba… dopravního prostředku (klidně i bez cestujících nebo nákladu) je doprava.
Fakt, že něco změnilo místo díky dopravnímu prostředku, je přeprava.

 

O nových tarifech za elektřinu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravil novou strukturu tarifů za elektřinu. Mám spousty výhrad a jsem přesvědčen, že je to přesně v tom duchu, kterým argumentovaly zdražení vody vodárny – tedy protože šetříte a máte menší spotřebu (a my menší zisky), musíme zdražit. Takže to lidi od úspory energií spíše demotivuje.

Mám konkrétní případ – ten náš. Máme sazbu D45d, přímotop, v něm 20 hodin nízkého tarifu (NT). Při zachování stávajících parametrů mi elektřina zdraží asi o 1300,- Kč ročně. Důvodem jsou prý větší náklady na údržbu v případě, že mají lidé příliš velké jističe. Nevím. Přijde mi, že údržba kabelů v zemi je v podstatě stejná, bez ohledu na průřez jader vodičů, které se tím, že si zmenším jistič z 3×25 A na 3×20 A asi nezmění… Ale to nechme stranou. Komické je, že pokud si snížím jistič NEBO se dobrovolně zbavím 2 hodin NT denně, elektřina mi naopak o stokoruny ročně zlevní.

A teď bych chtěl vysvětlit: jestliže propálím o dvě hodiny vysokého tarifu denně víc (čímž bez debat zatížím více síť), je skutečně dle výše uvedené argumentace ERÚ normální, že budu platit méně? A když si dobrovolně snížím hodnotu jističe (teoreticky až na krev, co mi ještě jistič utáhne aby nevypadával), čímž budu ohrožovat hlavní jistič a vlastně i celou přípojku výpadky elektřiny, je v pořádku, že dle výše uvedené argumentace ERÚ budu platit méně?

Obr. 1 – jak je to dnes.

vt

Obr.2 – stejné údaje, jen místo 20 hodin NT bude jen 18…

nt

Abych se přiznal, hlava mi to moc nebere…

O rozdílu mezi iPhonem a Blackberry Passport.

Už asi půl roku používám telefon Blackberry Passport a přemýšlím, že bych sepsal nějakou tu recenzi ze svého pohledu, ale právě mě napadlo, že existuje jeden detail, který naprosto přesně vystihuje rozdíl mezi mým Blackberry, iPhony a jinými smartphony. Je to email. Přesněji automatický podpis v emailech.

Mám několik zákazníků, kteří odpovídají na emaily z telefonu. V automatickém podpisu pak mohu číst:

„Odeslano z mobilního telefonu. Omluvte prosim moji strucnost.“

Jiný tam má:

„Odesláno z iPhone“

No ten kolega, co má Blackberry, tam nemá nic. Protože psát a odpovídat na emaily je pro něj na telefonu stejně přirozené, jako na počítači…

 

O setrvačnosti.

Je zajímavé, jak jsou některé symboly nesmrtelné.

Třeba disketa pro symbol „uložit“ v počítačových programech. Zajímavé je, že ukládání na disketu bylo i v době, kdy byly hojně rozšířené, spíše okrajovou záležitostí. Programy a soubory se z diskety spíše načítaly nebo se na ni kopírovaly.

Nebo symbol parní lokomotivy na dopravních značkách. Ještě starší je symbol plotu, který označuje závory. Tento typ „závor“ navíc u nás nedošel ani zdaleka takového rozšíření jako třeba ve Velké Británii.

Ale co mě nepřestává fascinovat jsou nápisy na nádražních budovách (na fasádě směrem do města, nikoliv do kolejí). Zatímco všude jinde ve světě je na té budově napsán název té budovy („hauptbahnhof“ „Railway Station“ „New York Central“), u nás je tam napsáno „Pardubice“, „Červený Kostelec“, „Kubova Huť“…
Samozřejmě, že na straně budovy přivrácené ke kolejím nebo na bocích – zkrátka tam, kde je cedule viditelná z vlaku, je to bez diskuse, ale opravdu člověk, který se blíží k nádraží směrem z centra města neví, jak se jmenuje město ve kterém se nachází?

vs

O problému s ukládáním a nastavením her.

S přechodem na Win 10 se mi stala podivná věc, se kterou jsem si dosud nevěděl rady, ale s nápovědou z interentu se mi ji podařilo vyřešit. Pokud vás tedy trápí to, že:

  1. hry, které hrajete nebo jste si instalovali přes Steam neukládají (buď píšou, že nelze uložit nebo se tváří, že ukládají, ale ve skutečnosti ne) – mně to třeba dělal Fallout New Vegas nebo Heroes of Might and Magic
  2. Hry si nepamatují nastavení (běží v jiném rozlišení nebo v okně místo full screen) a nedaří se vám nastavení změnit, protože při každém startu hry se parametry změní

pak vězte, že problém je kdesi v uživatelských účtech Microsoft, které používáte také pro přihlášení do PC.

Rada je jednoduchá:

Vytvořte si nový uživatelský účet pro hraní.

Jak na to:

  1. klikněte na Start -> Nastavení -> Účty
  2. v menu vlevo zvolte „Rodina a jiní uživatelé“
  3. klikněte na „přidat na tento počítač někoho jiného“
  4. na obrazovce, která vás vyzývá k zadání jména nebo telefonu nepište do rámečku nic a klikněte na „Nemám přihlašovací údaje této osoby“
  5. na další obrazovce opět nic nevyplňujte do políček a klikněte na „přidat uživatele bez účtu Microsoft“
  6. následně si zvolte uživatelské heslo (např. „herní“) a zvolte si heslo (nebo nechte prázdné pro přihlašování bez nutnosti zadat heslo)
  7. vytvoří se další uživatelský účet na tomto PC
  8. v seznamu uživatelských účtů klikněte na tento nově vytvořený účet a následně na tlačítko „změnit typ účtu“
  9. v roletovém menu místo „standardní uživatel“ zvolte „správce“ (klikněte na OK)
  10. následně se uživatelský účet přejmenuje na „Správce – xxx“ – např „Správce – herní“
  11. Odhlašte se ze svého současného profilu (Start – úplně nahoře kliknout na název účtu, kliknout na „odhlásit“)
  12. Po chvilce se zobrazí přihlašovací obrazovka, vyberte nový účet a zadejte heslo (pokud jste si jej zvolili). první přihlášení trvá o chvilku déle, protože se vytváří účet
  13. Nyní by měly hry fungovat OK.

O digitálních dětech.

Jen krátce: naše děti jsou mistry ve vyhledávání možností konzumace digitálního obsahu. Když se mi nelíbilo, že tráví půlku prázdnin u jůtůbka, tak jsem jim na půl dne zakázal počítač a poslal je hrát deskovky nebo karty.

Našel jsem je v ložnici u notebooku. Vysvětlil jsem jim, že i notebook je PC.

Za hodinu koukaly na Simpsonovy na mobilu Starší.

Pak tablet.

Nejpozději za hodinu je nejspíš najdu, jak koukají na digitální hodiny na troubě…

O paradoxu přepravy na Slovensko.

Náhoda tomu chtěla, že jsem ve stejný den posílal balíček do Bratislavy a zároveň si tamtéž kupoval jízdenku. V obou případech jsem využil služeb státní firmy. Co mě ale zarazilo, byl ten šílený nepoměr:

Mých 120 kg živé váhy dopraví České dráhy a.s. z Pardubic do Bratislavy za 3 hodiny, 6 minut (dle jízdního řádu) za 304,- Kč.

Můj balíček, který váží pár gramů přes kilo dopraví Česká pošta, s.p. z Heřmanova Městce (12 km od Pardubic) do Bratislavy za 3 dny za 378,- Kč.

Nevím, jestli je to odstupňováno podle váhy, ale skutečně, Česká pošto, myslíš vážně, že pokud bych ty balíčky posílal třeba dva shodné na různé adresy, že by mě vyšlo levněji koupit si zpáteční jízdenku do Blavy a dovézt je tam osobně?

Jsem divnej, když mi to nepřijde normální?

jízdenka

podací lístek

O prospěšnosti mléka.

Tuhle jsem někde na internetech zahlédl článek o zdravé výživě, kde mě zarazilo konstatování, že mléko není zdravé. OK, říkal jsem si, je to jen jeden z extrémů sínusovky, která ohledně mléka a jeho prospěšnosti probíhá (od „je to jed“ po „je to to nejzdravější“). Zaujal mě ale argument, proč by mléko nemělo být zdravé: protože člověk je údajně jediný tvor, který pije mléko jiného savce.

A to mě zarazilo, protože:

a) každý ví, že kravské mléko klidně pozřou i jiní savci (pes, kočka)

b) člověk vyrábí spousty potravin, které si jiní savci nejsou schopni vyrobit / ulovit / připravit. A o jejich zdravotní neprospěšnosti se toho moc nenamluví. Třeba všechno, co je z mouky, že?

c) pokud bychom měli přijmout teorii, že zdravé je jen to, co je pro člověka, co by „primáta“ všežravce přirozenou součástí stravy, museli bychom vynechat veškeré tepelné úpravy (od vaření nebo pečení po chlazení a mražení) a konzervaci

Nebo jak to asi autor zamýšlel?

O kolotoči.

Státní firma Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se soudila se skorostátní firmou ČEZ ohledně elektřiny. Nevím, o co šlo, ale není to podstatné. Zajímavé je to, co se dělo potom.

SŽDC spor prohrála a musela zaplatit ČEZ miliardu korun. Což se stalo. Pro SŽDC to byl ovšem velký neplánovaný výdaj a tak přemýšlí, kde peníze vzít. Požádalo o radu ministerstvo a to slíbilo mimořádnou dotaci. Chce se mi navrhnout, aby si vzali peníze z ČEZu, myslím, že shodou okolností nedávno o zhruba stejnou částkou zbohatl. Ale to by nebylo fér. ČEZ přece nepatří jenom státu.

Kdo se směje ovšem nejlíp, jsou právníci. Jeden si jako „náhradu výdajů“ a svůj zisk si účtoval kolem 9 milionů korun a to měl tu smůlu, že byl na straně sporu, která nevyhrála…