O cenové politice softwaru.

Poslední dobou se nám tu rozmáhá takový nešvar – přechod od prodeje krabicových verzí softwaru k ročnímu nebo měsíčnímu předplatnému. Na jednu stranu mi to moc nevadí, protože aspoň mám stále aktuální verzi a říkám si, že díky tomu i bezpečnější pracovní prostředí stran různých útoků. Nepříjemným efektem je však zdražení. To, co vypadá jako malá měsíční částka se, posčítáno za celý rok, ukáže jako docela významná suma. Nehledě na to, že u krabicové verze člověk vydržel rozhodně déle než jeden rok s nákupem nové verze.

Ale budiž, člověk má pořád právo volby, většina firem nabízí výběr mezi krabicovou verzí a předplatným, i když snaha tlačit předplatné je více než očividná. Je jasné o co jde: předplatné je svázané s nějakým účtem, takže se hůř pirátí a navíc má poskytoval SW více dat o svých uživatelích, i skrze prosazování využívání cloudových úložišť.

(Odbočka: za vrchol zmrdismu považuju funkci automatického ukládání souborů v MS Office pouze na OneDrive – cloudové úložiště MS. Spousta uživatelů neví, že Office dále ve výchozím nastavení ukládají informace pro automatické obnovení, např. při pádu aplikace, systému nebo třeba výpadku napájení na lokální disk).

Co mě ale výrazně trápí je často dosti nesmyslná politika cenových plánů. Dva příklady za všechny, z mojí praxe

MS Office

Zatímco Office 365 pro jednotlivce stojí 189 korun měsíčně a lze je používat na více počítačích, stejná sada aplikací pro podnikatele stojí 270 korun měsíčně za KAŽDÉHO UŽIVATELE a to ještě při ročním závazku. Což je možná akceptovatelná částka pro velké firmy se stovkami uživatelů, ale pro firmy, jako je ta moje, třeba se dvěma nebo třemi uživateli je ten rozdíl už značný. Takže problém se řeší jednoduše – instalací Office pro jednotlivce na 5 počítačích ve firmě pod jednou licencí. Problém nastane, když si přečtete, že Office pro jednotlivce jsou pouze pro nekomerční použití…

Revit

Revit je CAD nástroj – systém pro informační modelování budov (tzv. BIM), tedy laicky řečeno takový hodně dobrý AutoCAD pro navrhování objektů. Pro revit jsou dostupné doplňky (pluginy) pro různé profese – třeba vzduchařinu, elektro atd. Součástí projektování budov je také navrhování a posuzování požární bezpečnosti staveb, pro který existuje rovněž plugin do Revitu. A teď k cenám – existuje jenom jedna verze, tj. ať jste samostatný projektant – OSVČ, nebo největší projekční kancelář v zemi, všichni platí za uživatele stejně. Momentálně vychází základní verze Revitu na 9900 korun měsíčně na jednoho uživatele. Plugin pro požární bezpečnost pro jistotu nemá vůbec cenu uvedenou na internetu – je pouze na doptání poté, co o sobě vyplníte všemožné údaje.

Chápu, že ten SW něco stojí, nechci ho zadarmo a respektuji cenovou politiku tvůrce SW, ať už je jakákoliv. Ale představa, že někdo, kdo dělá třeba 5 požárních zpráv měsíčně (a to je opravdu hodně – dost na to, aby to člověk dělal full-time), přičemž cena za jednu požární zprávu je mezi 5 tisíci za rodinný domek do 20 tisíc za průmyslový objekt, tak ten si takhle drahý software, který „jenom“ pomůže v grafickém ztvárnění na výkresech požární bezpečnosti, prostě nekoupí. Jde o to, že pokud by ten software tvořil celou tu požární zprávu, pak možná. Ale pro tvorbu požární dokumentace je potřeba i ten Office, dále výpočtový software za další desítky tisíc korun (jednorázová licence, ale je třeba ji obnovovat kvůli aktuálním normám), dále placený přístup k technickým normám a licence k nějakému 2D CADu, protože všechno se v Revitu dělat nedá…

Jde o to, že tu chybí určitý mezistupeň mezi běžným domácím uživatelem nebo studentem, kteří mají často různý software zdarma nebo za hubičku, byť třeba s omezenými funkcemi a cenovým plánem pro korporaci se stovkami uživatelů. To, že tvůrci SW nemyslí na micro a small business jednotky je podle mě velká škoda, protože zrovna v téhle velikostní kategorii je nejvíc zákazníků, kteří by si zasloužili podporu a zároveň se na nich už dá i něco vydělat. Ale aby bylo jasno – nefňukám. SW, který nezbytně potřebuju, tak si koupím. Dokonce i takový, který nepotřebuju, ale stojí rozumné peníze a přináší mi rozumný užitek.

Ale možná není od věci, aby se marketingoví specialisté velkých SW firem zkusili zamyslet, že největší armádu potenciálních zákazníků mají u OSVČ a malých firem, do 10, 20 zaměstnanců, kterých je zkrátka nejvíc v celé ekonomice…