O České poště 2

Já vím, já vím… je to trochu laciné, ale nemohu si pomoci. Nechci tu na Českou poštu jenom nadávat, i když mě nenapadá ani moc věcí, za co ji chválit, nicméně mám takový návrh…

Že je konkurence zdravá, to víme všichni. Názorný příklad máme na železnici. Dokud tu byl státní moloch jménem ČD, který vlastnil jak infrastrukturu, tak osobní i nákladní dopravu, o nějakých inovacích nemohlo být řeči. Kdo potřeboval nebo chtěl jet vlakem, ten prostě jel, bez ohledu na to, jestli jezdí v Honeckerově pomstě nebo koženkovém pekle rozvrzaných páchnoucích a vymrzlých muzejních exponátech z vagónek Görlitz a Bautzen. Čím dál víc lidí nechtělo a tak jedzili autem…

Nejprve přišla transformace, kdy se od ČD oddělila SŽDC (vsuvka pro novináře – je to SŽDC – Správa železniční dopravní cesty, ne železniční a dopravní cesty) a ČD se formálně rozdělila na osobní dopravu a Cargo. Celá ta operace měla za cíl umožnit vstup soukromníků na koleje. Myslím, že to prospělo všem – ČD pod tlakem konkurence začaly mohutně modernizovat vozový i lokomotivní park (jsem si jist, že bez tlaku konkurence bychom se toho nedočkali, nebo ne takovým tempem), zákazník má na výběr, jestli pojede v luxusu v 1+ třídě u Leoše, kulturním vlaku s příjemným personálem u ČD nebo ve žlutém lowcostu a vzájemný tlak nutí všechny tři hlavní hráče neusnout a nenechat se nachytat v nedbalkách. Až se konečně zbavíme žab na prameni (tj. krajských vlád pod taktovkou ČSSD), možná dojde k liberalizaci i na regionálních tratích, kde by mohla zavládnout (z pohledu cestujícího) stejná pohoda, jako na trati Praha – Ostrava.

A jak jsem tak tuhle stál na poště v půlhodinové frontě, u dvou otevřených přepážek z celkem osmi, která měla pošta, kam jsem chodil nejméně obden, přemýšlel jsem o tom a dostal nápad… Když to funguje na železnici, proč to neudělat s poštou?

Česká pošta má obrovskou síť poboček, kterou nepotřebuje a mnohdy ani nechce. Na větších poštách je vždycky několik přepážek nevyužitých, které slouží jako výstavka stíracích losů a pracích prášků. Na druhou stranu existuje spousta soukromých přepravních firem, které mají poboček a výdejních míst málo, ale stavět celé budovy v centrech měst se jim nevyplatí. A tak jsem si představoval poštu 21. století…

Osm přepážek. Číslo 1 a 2 má Česká pošta, s.p. U nich fronty jako kráva, protože důchodci si jdou pro důchod (není nad poctivou hotovost pěkně na ruku, těm zlodějům v bance se nedá věřit) a jedno okénko už půl hodiny blokuje dáma, která zcela neprozřetelně kývla na nabídku životního pojištění, které nepotřebuje, ale je jí blbé teď říci ne, a tak teď sepisuje smlouvu a doufá, že jí vnuk pomůže zase brzo tu smlouvu zrušit…

Přepážku č. 3 má DPD. Fronta žádná, protože poslat balík trvá 30 vteřin – člověk přijde, pípne si zákaznickou kartu a jenom nadiktuje adresu, kam se má balík poslat (adresu odesílatele už systém ví). Pak ještě pípnout platební kartou a je to.

Přepážku č. 4 má PPL. Tam je to něco podobného. Firma má aplikaci, díky které si člověk může vytisknout doma adresu na balík sám, včetně čárového kódu, takže člověk jenom příjde, obsluha načte čárový kód, zákazník zaplatí kartou a odchází. Opět, za půl minutky je hotovo.

U české pošty paní konečně uzavřela pojistku a nyní si vybírá omalovánky pro vnoučata. Slabší kusy ve frontě kolabují.

Přepážky číslo 5 až 8 provozují internetové obchody jako rychlý výdej zboží (místo té poslední je dokonce nainstalován postbox, tedy hromada úložných skříněk, kde si může kdokoliv vyzvednout jakýkoliv balík bez čekání u přepážky).

Navrhuji jednoduchou věc: oddělit infrastrukturu České pošty (tj. budovy) od přepravy a služeb. Budovy by vlastnil stát a nevyužitou kapacitu (přepážky, sklady) pak pronajímal zájemcům. V okamžiku, kdy občané na vlastní oči uvidí, jak efektivně a moderně lze přepravu poštovních zásilek realizovat, hromadně utečou z front u přepážek České pošty k soukromníkům. Ti zase přímo uvidí, jak se chovají jejich konkurenti a budou inovovat tak, aby právě k nim chodilo těch zákazníků nejvíc. A Česká pošta pochopí, že v jejím názvu není ani „pojišťovna“, ani „drogerie“, ani „sázková kancelář“.

A s tím souvisí jedna jiná věc, kterou nedokážu pochopit. Česká pošta má obrovskou a propracovanou síť doručovatelských služeb. Jejich zaměstnanci, křižují v pickupech a dodávkách každý den i tu nejzapadlejší vesnici u nás. Ale když chcete poslat jednoduchou zásilku, musíte naopak vy na pobočku a vystát si frontu. Já už to nedělám. Před časem jsem objevil službu Zaslat.cz, kterou vřele doporučuju. Je to srovnávač a agregátor nabídek přepravních společností, takže si můžete vybrat službu přesně tak, jak se vám hodí (spěchá to? chcete to co nejlevněji? nechce se vám tisknout štítek? vyberte si…).

Já většinou posílám doporučený dopis (velká obálka s dokumenty), o váze do 1 kg. Všechny ty služby jsou pravda o něco dražší než u České pošty – tam platím asi 50 Kč, s přepravní společností mě to stojí 70,- Kč bez DPH. Ale ta dvacka navíc za to, že nemusím na poštu, nemusím tisknout adresu na balík a ještě dostanu za přepravní služby fakturu jednou za měsíc souhrnně nebo klidně můžu zaplatit každou zvlášť kartou online, to se mi vyplatí mnohonásobně. A s tím řidičem z Geisu, co ke nám jezdí, už se známe, takže ví, kde má hledat balíček k vyzvednutí, pokud právě nejsem doma.

A tak přemýšlím – proč podobnou službu nenabízí Česká pošta? Opakuji: každý den jejich auta zajedou prakticky do každé obce v ČR. Zatímco k nám do naší díry pod drnem o 20 domech musí „pépélka“ zajet jen kvůli mému baličku, Česká pošta sem jezdí jedním autem se dvěma (!) doručovatelkami každičký pracovní den.

Proč Česká pošta nemá aplikaci, kde si mohu založit účet (a tu jejich zákaznickou kartu už mám!) každý den vyplnit informace o balíku, který chci poslat s tím, že ho ode mě ty dvě holčiny druhý den ráno vezmou, pípnou si ho skenerem a dovezou na poštu nebo rovnou na třídírnu? A zaplatit to kartou online nebo nejlépe fakturou jednou za měsíc, ať holky nemusí vozit hotovost (kterou já u sebe doma chronicky nemám). Česká pošta má pro tuhle službu v rukou všechny trumfy! Mají nepřekonatelnou síť poboček, mají exkluzivní vozový park, mají systém nastavený na denní objíždění křížem krážem celé republiky, mají robustní IT systém podpořený státními zakázkami (viz datové schránky) a přesto jejich šéfové na poradách přemýšlejí o tom, jestli mají na přepážkách prodávat raději prací prášky nebo omalovánky. Nechápu to, přijde mi to jako ekonomický zločin.

Ještě že existují alternativy…