Sčítání a hysterie kolem úniku dat.

Poslední dobou se kolem mě rojí názory o tom, kterak je sčítání lidu a sběr velkého množství dat nebezpečné a zbytečné. Nechápu tu paniku.

Sčítání lidu beru jako "nutné "zlo"", přičemž zlo dávám do speciálních uvozovek. Nepovažuju to za žádný zásadní zásah do soukromí ani za nic zlého. Sčítání lidu se provádí stejně dlouho, jako existují různé modely státní správy. Chápu, že jsou informace, které jsou pro stát důležité, ale které si (díky bohu!) neumí opatřit jinak, než dotazem jednou za 10 let. Naopak bych považoval za dost velkou prudu, kdyby se údaje jako třeba náboženské vyznání objevovaly v oficiálních registrech, jako to bylo obvyklé ještě před třeba 70 lety. Dodnes se ve starých matrikách můžete dočíst, že si Marie Nováková, katolického vyznání, vzala za manžela René Slavíčka, protestanta...

Nahlédnu-li do sčítacího formuláře, neshledávám v něm nic, co bych nechtěl, aby o mě stát, potažmo zjednodušeně řečeno, širší veřejnost či mé okolí nevědělo.

Bydliště nepovažuju za citlivý údaj. Že v bytě č. X domě Y, ulici Z a městě W bydlí Jan Novák si přečte kdokoliv ze jmenovky na zvonku, popř. existuje bezpočet dalších způsobů, jak byt či dům ke jménu jedince, který jej obývá, přiřadit.

U dalších informací soukromého charakteru podle mě není důvod tyto informace tajit nebo je skrývat, protože podle mě nejsou zneužitelné. Jestli je někdo ženatý, registrovaný, jaké má vzdělání, kolik má dětí a jaký je jeho mateřský jazyk jsou informace dle mého soudu nezneužitelné, protože nezajímavé. Ostatně není to věc, se kterou byste se v běžné životě tajili, pokud nemáte např. "hříchy minulosti", které se snažíte utajit před současným okolím. V takovém případě je nejlepší zalhat a do dotazníku vyplnit vaši současnou verzi, protože ze statistického hlediska bude takových lidí naprosté minimum v rámci statistické chyby. Ale pokud se mě cizí člověk zeptá, jestli jsem ženatý nebo svobodný, nemám důvod mu to neříct (samozřejmě pokud tím člověkem není sympatická slečna v baru ;-) ).

Otázky týkající se zaměstnání rovněž nepovažuju za nijak citlivé, protože stejně jako rodinný stav nejsou nic, co by člověk měl tajit, pokud není agentem CIA.

Stejně tak je to s otázkami na bydlení. Prosím vás, co vám přijde zajímavého (a zneužitelného) na tom, že mám doma počítač s internetem, když si čtete můj twitter a blog? ;-)

Všechny výhrady se točí kolem pojmu zneužitelnost dat. Zneužití osobních dat pak může v praxi vypadat nějak takto:

1) vydírání, stalking
Něco na tebe vím a neřeknu to tvému okolí, když zaplatíš / poskytneš protislužbu, atd. Vydíratelný je ten, který něco tají. Pokud něco tajíte (ať už legálního - nemanželské děti - nebo nelegálního), pak to přece nevyplníte do sčítacího archu... Ostatně otázku: Kolik jste zabil otravných sousedek? tam hledám marně, byť by tam podle mého měla být... Takže pro tyto účely je sčítání pro útočníka nepoužitelné - s jednou výjimkou: stalking.

Zde souhlasím, že je ochrana dat důležitá, nicméně si myslím, že většina stalkerů svou oběť buď zná, takže mu sčítací arch neřekne nic nového a pokud se oběť před útočníkem skrývá, podle sčítacího archu ji stejně nenajde (v archu po anonymizaci zůstane adresa, ale už ne jméno obyvatele, takže útočník maximálně zjistí, že oběť na dané adrese už nebydlí, což většinou stejně ví, ale KDE bydlí, se nedozví).

2) Snaha o podvodné vylákání peněz
Pokud se někdo dostane k vašim dokladům, zjistí číslo vašeho účtu a případně vzorek vašeho podpisu (je na občance a předpokládám, že drtivá většina lidí má podpis stejný jak k účtu v bance, tak na občance a kdekoliv jinde), může se pokusit vás okrást. Žádné takové údaje ale na sčítacím archu nejsou.

Jedinou výjimkou mohou být data OSVČ (krádež identity za účelem vylákání peněz z banky, apod.), ale zde je stejná situace - bez 2 dokladů a hromady dalších papírů vám dneska nikdo nedá ani korunu, takže toho potřebujete mnohem mnohem víc než údaje ze sčítání.

3) Obchodní nabídky, spam

Jistě je mnohem účelnější rozeslat leták na zázračné pilulky s výtažkem z ... (doplňte dle libosti) - nový lék na rakovinu (pouze 2999,- Kč! 20 tobolek ZDARMA!!!),  lidem, o nichž víte, že jim tuhle zprávu lékař sdělil před týdnem. Nebo zaslat nabídku realitní kanceláře lidem, o nichž víte, že shání bydlení, atd. Tady je nutné ovšem připomenout, že sčítání neobsahuje žádné otázky na zdravotní stav a jen málo otázek zneužitelných k nevyžádaným nabídkám. Kromě toho je v tomto případě nutné data dolovat vnějakém relativně velkém objemu, pokud možno automaticky (z databází, internetu, atd.). Získávat informace one-by-one od jednotlivců je mnohem nákladnější, než nabídku poslat zkrátka všem (proto mi chodí do schránky leták Kauflandu, přestože bych do té budovy nikdy nevkročil...). Sčítací archy budou dostupné pouze fyzicky v Národním archivu a já opravdu pochybu, že obsluha vyhoví požadavku: "přineste mi archy všech lidí, kteří při sčítání vyplnili, že topí v bytě plynem, já jim nabídnu nejlepší cenu"...

3) Snaha o někom vědět víc
Neboli drbání. Sem patří pokusy získat informace o lidech "ze zajímavosti", stejně jako si tetky u plutu vykládají o tom, že si soused koupil to nový fáro a kde na to asi vzal, když Maruna povídala, že stejně nikam do práce nechodí a jen sedí u toho počítače.

Ano... tady se sčítací arch může hodit. Tady se zneužití dost možná vyloučit stoprocentně nedá, ovšem otázka je, zda se jedná o zneužití...

Dovolím si "úkrok stranou"... Čím více do minulosti se podíváte, tím více toho lidé o sobě věděli. Dnešní společnost je posedlá ochranou soukromí, poháněnou strachem ze Zneužití a živená historkami a pop-kulturou plnou divů techniky (kterak šikovný hacker manipuluje osudy lidí "datlováním do klávesnice."). Trochu mi to připomíná současnou paniku ohledně jaderné energie. Ve snaze "nebýt zneužit" si kolem sebe stavíme firewally ochrany soukromí a možná to je ten důvod, proč jsou informace tak "důležité" a ceněné. Pravda je ovšem taková, že 99,9999 % informací je zcela bezcenných a jedná se o nic víc než o šum. Přesto si ten šum zamykáme do trezorů před okolním světem, který si na základě toho (logicky...) myslí, že co je tajné, je hrozně zajímavé nebo důležité.

Zamyslete se nad sebou... co za údaje považujete za tak exkluzivní, že by je neměl nikdo jiný vědět a proč? A jaké zneužití konkrétním informacím hrozí? Osobně za relevantní údaje k ochraně považuju finanční (nikoliv ve smyslu kolik vydělávám, ale jak se k těm penězům dostat), určité zdravotní (že trpím obezitou ví každý, kdo mě někdy potkal na ulici, ale pokud bych měl nádor na mozku, asi bych to nikde nevytruboval hlavně kvůli reakci okolí, ale ne proto, že by to bylo něco supertajného). A to je asi tak všechno. A před sto lety na vesnici to fungovalo stejně... Většinou jste o sousedovi nevěděli jen to, kde má klíč k truhle zlaťáků nebo spořitelní knížku a pak taky to, že má syfilis, ovšem jen do chvilky, kdy si začal něco s děvečkou...

Samozřejmě, že to zjednodušuju, ale prostě mi přijde divné, že dneska spousta lidí v paneláku ani neví, jak se jmenuje soused, co bydlí přímo pod nimi, a co dělá a naopak je podezřelý ten, koho to zajímá.

Aby bylo jasno... nejsem z těch, co by vykřikovali: "Vstaňte od těch počítáčů, the world is out there!", ale přijde mi neadekvátní ta dle mého soudu iracionální snaha všechno o sobě neustále tajit.