Sto klacků – #1 – Normy

Rozhodl jsem se vytvořit si na (trochu stagnujícím) blogu novou rubriku. Pojmenuji ji „sto klacků“ – schválně, co si pod tím představíte?

Ne, není to sto tisíc korun. Je to obrazně řečeno 100 klacků, které stát hází pod nohy těm, kdo se snaží být na státu co nejméně závislými, brát co nejméně ze společného a dokonce státu formou daní, odvodů a mezd svým zaměstnancům něco přispívat. A stát je za to trestá, místo aby pomáhal.

#1 – Normy.

Asi by se v dnešních dnech slušelo začít EET nebo drakonickými a nesmyslnými pokutami za nedostatky (a „nedostatky“) v kontrolním hlášení. Ale o tom se píše všude a já bych rád věnoval pozornost i dalším tématům. K EET a KH se určitě ale dostanu.

Co mě pálí skoro stejně, je totiž přístup státu k technickým normám. Pracuji v technické oblasti, kde je použití technických norem nutností. Normy (myšleno zejména ČSN a oborové normy, jako třeba TPG) sice obecně právně závazné nejsou, ale v mnoha oborech jsou „zezávazněny“ zákonem, takže je jejich dodržování stejně povinné, jako u zákonů. Například v oblasti požární ochrany nebo třeba v případě homologace vozidel, stavebnictví, apod. Důvodem je to, aby příslušné zákony nemusely mít stovky a tisíce stránek (pokud by obsahovaly veškerý technický text z norem) a nemusely být novelizovány poslanci pokaždé, když se změní nějaká konkrétní hodnota v tabulce v nějaké konkrétní normě.

Problém ale je, že stát na jedné straně vymáhá používání norem a na straně druhé jejich používání zpoplatňuje částkou (minimálně) 2000 za rok. Přičemž za tuto cenu dostanete pouze možnost číst normy v zabezpečeném PDF a to na maximálně 2 PC. Zabezpečené PDF navíc funguje pouze na windows nebo mac, takže třeba s tabletem s androidem na stavbě nebo u zákazníka máte smůlu.

Za maximální nehoráznost pak považuji dvě věci:

  1. z norem nelze kopírovat, takže když do technické zprávy potřebujete pasáž z normy, musíte ji ručně přepsat.
  2. normy nelze tisknout bez toho, aniž byste si zaplatili příplatek za povolení k tisku norem (podotýkám, že se jedná o tisk na váš papír, vaším inkoustem na vaší tiskárně!). Přičemž povolení na tisk 50 stran vyjde na „lidových“ 500,- Kč. Jedna z cca 20 norem, které denně používám, má přitom průměrně 80 stránek.

Pokud jste třeba začínající podnikatel a chcete se do začátku vybavit základní sadou 20 norem z oblasti požární ochrany a chcete si je vytisknout, abyste je mohli po večerech studovat v rámci zdokonalování a zvyšování své kvalifikace, počítejte s náklady minimálně 7000,- Kč (2x povolení na tisk 1000 stránek po 3500,- Kč).

Na závěr 2 třešinky na dortu:

a) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví bez okolků přiznává, že peníze z poskytování technických norem plynou na saturaci schodku státního rozpočtu. A to přesto, že se Andrej Babiš chlubí přebytkem. Neměl by podle této logiky spíše stát platit uživatelům norem?

normy

b) některé normy (třeba moje „alfa a omega“): ČSN EN 60079-10-2 je platná od září 2015 a dosud existuje pouze v anglické verzi s arogantní douškou na titulní stránce, že norma v angličtině má stejnou platnost, jako normy v češtině. Stát mi tedy přikazuje se řídit normou, kterou není schopen za mých 2000,- Kč ročně ani přeložit do češtiny (a to má pouhých 36 stran).